V Itálii mají průšvih. Test odhalil nebezpečné helmy na skútry

převzato z AUTO iDnes

5. února 2010

Země plná motorek a zuřivých skútristů má velký skandál. Test helem na skútr odhalil výrobky, které neprojdou homologačními předpisy. Osm helem z patnácti propadlo. Pět firem čekají mastné pokuty od 45 do 130 tisíc eur za prodej výrobků bez homologace. Většina z testovaných helem je k mání i na českém trhu. 

foto: Yamaha Ilustrační foto

Podle největší italské spotřebitelské organizace Altroconsumo nesplnilo požadavky osm helem z patnácti, které byly do testu zahrnuty. Testovaly se helmy bez bradové části, někdy označované jako helmy typu "jet". Používají je hlavně řidiči skútrů, kterých je plná Itálie.

Altroconsumo cituje statistiku: v roce 2008 se snížil počet mrtvých při dopravních nehodách o 7,8 procenta, mrtvých motorkářů ale o 12,4 procenta přibylo.

Dopravní nehody jsou hlavní příčinou úmrtí u Italů mladších 40 let a 28 % mrtvých je ve věku do 29 let. V posledních 30 letech zemřelo na italských silnicích 300 000 lidí, z nich třetině bylo mezi 15 a 29 lety, což je věk typických uživatelů motorin - malých skútrů, na kterých se jezdí s lehkými helmami, které se testovaly. Zkoušky prováděla certifikovaná laboratoř, která zjistila, že víc než polovina helem neumí zajistit bezpečnost požadovanou předpisy (homologace ECE 22-05).

Altroconsumo vyzvalo ministra dopravy, aby se k celé kauze vyjádřil: "Absorbovat rázy a údery a zůstat pevně na hlavě v případě pádu, to jsou základní důvody, proč helmy vůbec jsou."

"Někdo musí nést odpovědnost za to, co mládež nosí na hlavě. Hlubší technické zhodnocení by mělo udělat ministerstvo, aby se vysvětlily důvody, proč se na pulty dostávají nebezpečné výrobky," vyzývá.

Helmy podle výsledků testu nezajišťují dostatečnou ochranu a co víc, nejsou schopné projít ani stejnými zkouškami, kterými mají projít pro obdržení potřebné homologace. Všechny helmy, anonymně nakoupené v obchodech, se ale štítkem platné homologace chlubily.

Za prodej nebezpečných helem už byly uděleny první pokuty. Potrestané firmy prodávaly výrobky bez potřebné certifikace, které prezentovaly jako řádně schválené. Suma pokut je 465 tisíc eur. V letech 2007 až 2009 se dostalo na trh asi třináct tisíc helem, které nesly znak homologace, přestože na něj neměly nárok.

 

Test otevřených helem Výsledky testu ZDE

 

Některé firmy po propadu v testech helmy stahují, jiné žádají opakování testu za přítomnosti svých techniků. Společnosti se brání, že v průběhu testu se technici dopustili chyb a zkoušky nebyly provedeny podle předpisů. Další firma zase vybírá náhodně kousky ze skladu, se kterými provede crashtest v nezávislé laboratoři.

Kromě základních testů, stejných jako ty, kterými musí výrobek projít, když chce získat homologaci, si Altroconsumo pro helmy vymyslelo také další crashtesty, které nejsou předepsané. Lepší ohodnocení v testu dostaly výrobky, které úspěšně prošly těmito dodatečnými zkouškami; ty, které jimi neprošly, penalizovány nebyly. Test zjistil, že cena nemusí být rozhodujícím faktorem. Helmy, které prošly všemi testy úspěšně, nebyly ani nejdražší.

Altroconsumo také kritizuje homologační testy za to, že jsou příliš mírné. Nárazové testy se u integrálních helem provádějí do pěti definovaných bodů, které jsou považovány za nejexponovanější; u otevřených jsou to čtyři body. Podle Altroconsumo hrozí nebezpečí, že se výrobci soustředí na dodržování požadované pevnosti helmy pouze v určených bodech. Například u cyklistických helem se body, na které míří crashtest, vybírají náhodně.

Mezi slabá místa helem patří také jejich připevnění k hlavě. Pět jich vypadlo, protože při nárazu nedržely dobře. Na vině je především systém zapínání. Dobře si naopak všechny helmy vedly v disciplíně komfortu.

Helmy ze skelných, kevlarových nebo uhlíkových vláken mají podle testerů lepší reputaci a citelně vyšší cenu oproti plastovým neprávem. Z testů vyšly z pohledu bezpečnosti téměř nastejno. Ve čtveřici nejlepších jsou dvě plastové a dvě z vláken. A jedna vyrobená z vláken dokonce patří mezi absolutní propadáky.

Jízda na motocyklu nebo čtyřkolce představuje velké bezpečnostní riziko pro jezdce, případně spolujezdce. Počet usmrcených či těžce zraněných motorkářů je alarmující.
V okamžiku střetu s jiným vozidlem či překážkou a následným pádem je vysoká pravděpodobnost zranění životně důležitých orgánů horní části těla, zejména páteře. Tyto zranění mohou být fatální anebo mohou mít za následek trvalou invaliditu.
Proto byl vyvinut systém integrovaného airbagového systému vloženého do sportovního oblečení, vesty či bundy s cílem, co nejvíce minimalizovat tato těžká zranění. Airbag se začíná prosazovat i v profesionálním motocyklovém sportu jako je Moto GP.

Proto Motocyklová asociace ČR doporučeje používat airbagové vesty či bundy při jízdě na motocyklu a čtyřkolce. Další informace na www.motorcycleadventure.cz/obchod.html

V říjnu 2009 převzal v Paříži prezident asociace Jaromír Šíd 1.cenu v prestižní soutěži Prix de la Sécurity Routiéer. Cena byla udělena Motocyklové asociaci ČR za projekt " Bezpečné léto" v hlavní kategorii, která byla v roce 2009 věnovaná bezpečnosti provozu motocyklů. Toto evropské ocenění je povzbuzením do další činnosti asociace při hájení a prosazování práv a zájmů všech uživatelů jednostopých vozidel v ČR.

Letošní akce dopadla přes finanční krizi více, jak úspěšně. Je to hlavně zásluhou firem a partnerů, kteří nám s projektem pomohli, a také se na akci nějakým způsobem podíleli. Za to jim patří naše velké uznání a díky. Díky patří i celému realizačnímu týmu, a všem v pozadí, o kterých ani netušíte. Návštěvnost byla veliká a i počasí se umoudřilo.

Na letošní ročník se nedostavila Policie ČR, tak jako v minulém roce, a to pro nedostatek personálu. Nedorazil ani na 15min. rozhovor nikdo z Ministerstva Dopravy proto, že jsme z podzimu akci nezařadili do plánu na rok 2009. Mrzí nás i jednání hl. zastoupení Suzuki ČR, která projevila zájem se na projektu podílet, a pak vedení těsně před akcí přestalo komunikovat. Na druhou stranu se ukázali i ti, kteří kromě velkohubosti přišli a dokázali, že umí vzít za provaz a táhnout tu těžkou káru s námi co táhneme třetím rokem. Jsou jimi Drážní inspekce, mluvčí Hasičského Záchranného sboru, Městská policie Praha 5, mluvčí Dopravního podniku, prezident Kawa klubu, který převzal cenu za nejpočetnější klub v ČR, mistr republiky V.Krupička, Zdeněk Podhůrský, Městská část Praha 5, Gábinka Knapová, Plzeňský Prazdroj, Japaco, TomTom, Harnessbike, Geneze, Česká pojišťovna, Mafas Security, Eltodo, Proteng, Český Červený Kříž, Č.S.O.D.N., Česká pojišťovna, LG elektronic ČR. V tuto chvíli máme zpracovaný projekt na celou Českou republiku, kde bychom měli navštívit s projektem 15 velkých měst. Více prozrazovat nebudeme, jelikož nás stále někdo kopíruje na místo toho, aby se k nám přidal. Nyní je to otázka pouze financí. Pokud nám tedy někdo hodláte pomoci nebo máte nějaké nápady na realizaci, jste vítáni. A pokud se jen těšíte, že vás navštívíme, jste vítáni zrovna tak. Tak motorkáři, krásnou sezónu a s rozumem, abychom se sešli na dalších našich akcích.

Tým MACR o.s.

Řada plzeňských a berounských motorkářů zareagovala na článek, který vyšel v Deníku v pondělí 10. března s titulkem „Stojíte daleko? Neodbočíte!“ I oni mají s čidly na křižovatkách bohaté zkušenosti a netají se tím, že mnohdy projedou na červenou. Když auto nezastaví dostatečně blízko křižovatky, čidlo jej nevidí a zelená se pro odbočení nerozsvítí. Stačí ale popojet a zelená naskočí. Motorky ale jako by pro čidla neexistovaly vůbec.

„Pokud na křižovatce řízené čidly přede mnou nebo za mnou není auto, neodbočím. Čidla prostě motorky neberou,“ říká Plzeňan Miroslav Půta a přidává i 'veselou příhodu z natáčení'. „Když jsem takhle marně čekal na zelenou na Rokycanské třídě u Teska ve směru do centra města, všiml si mě policista, který za křižovatkou řešil nějaký přestupek s jiným řidičem. Když ale viděl můj výraz, mávl na mě, abych jel,“ říká Půta s tím, že čidla na křižovatkách už ho donutila jezdit na červenou nebo dokonce měnit trasu.

Světelnou signalizaci ve městě má na starosti Správa veřejného statku města Plzně (SVSMP). Ta o potížích motorkářů ví a pracuje na jejich odstranění. Účinné řešení je ale zatím v nedohlednu. „Zkoušíme různé varianty. Na křižovatce u zimního stadionu jsme testovali ultrazvuková čidla, která měla snímat i cyklisty. Paprsek je ale úzce směrovaný a snímá jen malý prostor. Další možností je videodetekce, což je vlastně malá kamera, která vnímá změny ve snímaném obraze. Tu zkoušíme na křižovatce Rokycanské a Jateční třídy. Všechno je ale otázkou peněz,“ říká vedoucí oddělení světelné signalizace SVSMP Jan Grohmann.

Motorkářům tak zatím nezbývá nic jiného než si pečlivě vybírat trasy nebo dál jezdit na červenou. V takovém případě ale musí šoféři počítat s pokutami a trestnými body. Policisté jim totiž jízdu na červenou tolerovat nebudou.